O mě

Jak se to stane?

S příchodem na svět dostane každý z nás nespočetné množství charakteristických znaků.Něco získáme po předcích, některé znaky jsou jenom naše – a ty společně tvoří jedinečnou osobnost toho kterého člověka.

Mimo jiné získává člověk předpoklady, vlohy, talent i ke spoustě činností – ať už řemeslných, vědeckých či uměleckých.
Je na každém, jak s těmito – v pravém slova smyslu – dary naloží.

U někoho splaní a zaniknou. U jiného se rozvinou a stanou se trvalými.

A jako každé činnosti, tak i talentu je třeba pomáhat. Vůlí, trpělivostí, houževnatostí i překonáváním nezdarů.

Je to jedinečná síla, která člověku pomáhá rozšiřovat si vědomosti a znalosti. Obohacovat život o další rozměry, které nejsou vidět, těžko je popsat, ani vysvětlit.

Jsou to pocity radosti, štěstí, uspokojení. A to tím víc, když svou činností přinášíme radost a potěšemí nejenom sobě, ale i druhým.

A takovou možnost nám teď nabízí Libor Vymyslický, který se nám představuje skrze své obrazy.

Libor Vymyslický se narodil v roce 1979. Pochází z Ladné. Jak jinak, než že od malička rád kreslil. V době školní docházky se zúčastňoval s úspěchem mnoha výtvarných soutěží.

Na Liborův výtvarný růst měl vliv jeho strýc pan Ludvík Holub rodák z Ladné, který je literárně-dramaticky a hlavně výtvarně nadaný. Od něj s největší pravděpodobností získal Libor výtvarné geny. Už v roce 1989 u strýce v Zastávce u Brna strávil měsíc na malé soukromé výtvarné škole, kde se ve strýcově atelieru seznamoval s abecedou výtvarného umění jak teoreticky tak prakticky.

Po ukončení soukromé ekonomické školy se s nadějí na úspěch přihlásil mimo jiné na Fakultu výtvarných umění v Brně.

S přípravou mu velkou měrou pomáhala učitelka břeclavského gymnázia a také výtvarnice Mgr. Božena Uhrová.

Pro velký počet uchazečů však nebyl Libor na školu přijat. Skutečným důvodem však byl, podle některých zúčastněných, jeho krajinářský styl, který je prý na dnešní dobu málo moderní – málo abstraktní.

Tento neúspěch jej naštěstí neodradil. Ba naopak. O to s větším úsilím a elánem pokračoval v malování.

Svá výtvarná díla vystavoval poprvé v Ladné v roce 1999. A od té doby každoročně v předvánočním čase.

Vystavoval také například ve Zlíně, v Břeclavi na zámečku Pohansko a nebo na zámku v Mikulově, se svými obrazy byl pozván také do Javorníka, Brna, Hodonína a nebo polského Ladek-Zdroj.

Jeho obrazy jsou součástí mnoha soukromých sbírek nejen v České republice, ale také v cizině – Rakousku, Slovensku, Německu, Anglii, Americe, Austrálii a Izraeli.

Techniky, které Libor Vymyslický používá jsou olej, pastel, kombinované techniky, uhel a akryl.

 Z obrazů Libora Vymyslického rozpoznáme, že krajina kolem řeky Dyje, její meandry, lužní lesy, louky, stromy jsou stěžejní v jeho tvorbě.

Ze všeho nejvíc jej přitahují stromy. Ti staletí velikáni, které sám nazývá „stařečci lužního lesa“. Svou rozsochatostí, rozlehlostí, divukrásnými – čarovnými tvary. Tajemstvím věků, svou životaschopností rok co rok nás obdarovávají svým bytím.

Libor Vymyslický svýmy obrazy vyjadřuje vztah ke svému kraji, přírodě, domovu.

Marta Tesaříková

Libor Vymyslický